na Blog.cz

Bylo pozdě, ale skutečně pozdě večer a já si dával "vanu". Přesně v ten čas nejoblíbenější - když dům spí, ulice spí, i já téměř spím. Tak přesně v tento čas jsem si dával horkou vanu. A řádně si to vychutnával. Generální očistu jsem ostatně po těch dnech těžké nemoci potřeboval. Smýt ze sebe několik vrstev potu, zbavit se mastnoty vlasů, vydolovat z pupíku tuny nahromaděné bavlny, z uší vylikvidovat zásoby mazu. A tak jsem si tedy lebedil ve vaně a přemítal. Mnul jsem si zrovna žalud, když jsem si vzpomněl na Martina Kopeckého, totiž fotografie pořízené prostřednictvím komunikátoru Skype, na nichž je Pán z Cardiffu v haloweenském převleku. Vzpomínal jsem ovšem především na počátky své angina-pektoris nemoci. Na dny, kdy jsem nemohl polykat. A už zase polykám! Jak rád polykám! Vzpomínal jsem na středu, kdy jsem, nadopován medikamenty, s Vybíhalem navštívil právnickou párty, na níž jsem byl zhnusen ze stovek plastických operací, odporných individuí, právnických zrůd, vyvoněných kund a kokotů. "Co sem vlastně čekal?" chce se mi zvolat. Taky si vzpomínám na dobu, kdy už medikamenty přestaly učinkovat a já seděl zhroucen v koutě diskotéky, s hlavou těsně před puknutím (Please don't stop the music, please don't stop the music, please don't stop the please don't stop the music music music!), a sledoval Vybíhala, oblečeného jak od táboráku, jak se s Pavlem a kamerou pohybuje mezi tančícími snoby. A taky si vybavuji ten zábavný okamžik, kdy jsme na párty objevili Pytlovou. A pak, když už jsem trpěl třicetidevítistupňovou horečkou, a byl na cestě domů, a chtěl si v budově fakulty o půlnoci vyzvednout zavazadlo, byl jsem starou protivnou k oběšení hodnou vrátnou seřván, že "má taky povinnosti", že "je budova uzavřená" a že "mařím dílo!" - rozumějte "mařím dílo uklízeček!". Drhnu houbou anus, když myslím na ten televizní pořad, co jsem viděl předevčírem večer na TV barrandov - moderátorka Halina Pawlowskaya, soutěžící Luděk Sobota a Zbyněk Merunka, porotce Ivo Šmoldas. A propos! Lenoška Iva Šmolda! Přetahuju předkožku (zní to jako Vlááááďa), a v duchu si zpívám Devatenáct (a sním o originálu). Je to vlastně taková sentimentální, rekapitulační "vana". Bylo to fajn, jak mi onehdá telefonoval Waid a oba jsme slzeli smíchy a nebyli schopni slova díky Učiteli parkování Zuzany Paroubkové. Bylo to fajn, když jsem byl poprvé na sushi a nebyl schopen základních úkonů hůlkami, čehož nejsem ostatně schopen dodneška. Myslím na dva orgasmy - gastronomický při pozření philadelphia-maki; a ten druhý, třebas při kvalitně provedené felaci elegantního penisu zahrnující laskání uzdičky jazykem, popř. pořádném ztrestání nějaký 16->17->18->19tky. A že by bylo za co trestat. Dopouštím vařící vodu. V bojleru to bublá. Tyč do vody ponořená... Macek ukázal svoji přítelkyni nahou, sebe s kalhotkami na hlavě. A zas se mi dere na mysl ta buzna - baví mě, jak Waid nemohl pochopit stat Jana Kuřátka týkající se kuchtění řízků a k tomu nějakého salátu. S Tomášem. Který se zastřelil. Ostatně, tento kuřáko-shot-humor považuji za absolutní špičku, zejména díky tomu, že je extrémně interní a absolutně nepřenosný. Přemýšlím nad Mislavovou nutností vykopat záložní jímku, páč bude tuhá zima, nebo nad tím, jak mu na koberec vyblil Falkon "průhlednej gel". A zrejt, vytahat vodu z šachty, prořezat, dříví posekat, dříví přeskladnit, vodu napustit.... Drhnu podpaží, zaslouží si to. Zdenál Bakič přivítal změnu času - měl o hodinu víc na práci. Ve čtvrtek večer, když mi bylo ještě zle, dostal Milan Knížák od pana presidenta krásný dárek. A Veseckou zlobilo prso. A již týdny mrtvý, navoskovaný Havel vedle vypěstěné vdovy. Blaník se odstěhoval do Blansko. "Ty nejsi pravej Kohout!" Relaxoval jsem ve vaně a ohromně se těšil na KOPEJDA'S CZECH INTERMEZZO PARTY do KLUBU. Mýdlový princ. Bylo pozdě, ale skutečně pozdě večer a já si dával "vanu".